No a měla jsem ten dům za malou starou chaloupku. Na střední jsem zase začala chodit do vinárny k panu Vybíralovi. Je tam skvělá atmosféra, muzika a vrchní si umí popovídat i o hlubších myšlenkách než jen o kvalitě vína, žen a zpěvu. :) Jaká náhoda, kromě hudby, vína a zábavy jsem tam našla i Borka. :) O tom jak jsme se poznali snad někdy jindy. Když mě poprvé vzal do domu a do zahrady, uvědomila jsem si, jak slepá jsem celá ta léta byla...
Čas si klidně letěl a my se spolu začali bavit o dalším fungování domu, o tom, jak docílit toho, aby nás za živa nesežral svojí velikostí. Já moc toužím potom trávit čas smysluplnou činností. Hledám tedy způsoby, jak pracovat pro nás, jak trávit čas tady a zároveň neumřít hlady. Kdo chodíte kolem nebo nás sledujete už delší dobu, víte, že mám před domem stánek.. To je jedna z cest, kterou jsem vybrala.
A už se konečně dostávám k Otevřenému dvoru. Pozvala jsem pár tvořivců, aby se ke mně na dvoře připojili. Kolem našeho domu chodí už měsíce lidi s hlavou otočenou k nám, pozorují, co se tu děje, ptají se a často i chválí. Přišlo nám, jako milý nápad pozvat Vás dál, ukázat Vám dům i zevnitř a rozšířit povědomí o vznikajícím penzionu. Tak jsme to propojili.
O lidech, kteří se mnou byli na dvoře napíšu asi samostatný příspěvek, tenhle už by byl moc dlouhý..
Víkend proběhl krásně. V sobotu jsme skoro nebyli vidět, tak nepřišlo moc lidí, ale na dvoře panovala veselá nálada. Přesto mi to bylo líto, protože nejvíc se prodávaly nápoje a moji kolegové toho moc neprodali. O lidech, kteří se mnou byli na dvoře napíšu asi samostatný příspěvek, tenhle už by byl moc dlouhý..
V neděli jsme zůstaly jen dvě. Ale nálada byla pořád skvělá. :) Možná i lepší, protože jsme vylepšili propagaci. Před dům jsme zaparkovali naše malé auto, aby se tam už nevešla veliká dodávka a byli jsme vidět ze vstupu do parku, kde probíhaly řemeslnné trhy. A náš kamarád nám vyrobil naprosto úžasný poutač, který jsme potom přivázali na bránu. A světe div se, začali chodit lidi. :) Dokonce si o nás navzájem začali říkat. Třeba přišla slečna přímo z trhů a povídala:"Vy tu prý máte skvělou malinovku." Jiná zase přišla, že slyšela o výborném dortíku.. To mi udělalo velikou radost.
Do příště musíme spoustu věcí promyslet, zlepšít propagaci. Měli jsme pár nápadů už na místě. Tak uvidíme. Rozhodně nebudeme čekat na další řemeslnné trhy. :) Co byste řekli bazaru u nás na dvoře? Jak se stěhujeme, potřebujeme se zbavit spousty věcí a většina z nich ještě nemusí skončit v odpadcích.
Byl to krásný a náročný víkend. Gaspoda mi to dnes dával najevo celý den. :) Doufám, že příště to bude aspoň stejně dobré. :)
Mějte se hezky a držte nám palce.
B&W
Ps: nová stránka na blogu věnována místním drobným živnostníkům, kteří to podle nás dělají dobře zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat